Úvodní stránka   Ze školek   MŠ Vysočánek (Stránka 7)

MŠ Vysočánek

MŠ Vysočánek Tvoříme pro radost

 

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

HÁDEJ  – obrázky Ti pomůžou

  1.                                         2.

 

 

 

 

3.

Ano, budeme si povídat o bezpečnosti v dopravním provozu, kterého jsme všichni denně účastni, ať už jakýmkoli způsobem.

Povídej o obrázcích:

  • Spočítej obrázky.
  • Co vidíš na prvním obrázku?
  • Spočítej dopravní značky.
  • Jaké tvary značky mají?
  • Ukaž značku, která má žlutý střed.
  • Ukaž značku, která znázorňuje zatáčky.
  • Víš, kde ve městě některá ze značek stojí?           VÝBORNĚ

 

  • Kolik dětí vidíš na druhém obrázku?
  • Na jakém dopravním prostředku cestují?
  • Čím si chrání hlavu?
  • Proč si ji chrání?
  • Drží se řídítek?
  • Jednou nebo oběma rukama?
  • Pojmenuj barvy kol.                                                 VÝBORNĚ

 

  • Kolik dětí vidíš na dopravním hřišti ve třetím obrázku?
  • Poznáš některé dopravní značky?
  • Na čem jezdí chlapec v červené mikině?
  • Co užívá k jízdě holčička?
  • jsou oba vybaveni helmou?
  • Je na obrázku chodec?
  • Byl jsi někdy jezdit na dopravním hřišti?
  • Co Tě tam nejvíce zajímalo?                                   VÝBORNĚ

 

Dnes jsi byl určitě venku, ať už se školkou, s rodinou, na kole, na koloběžce, na bruslích…byl jsi tedy chodec nebo řidič. Všichni, kdo se v provozu pohybují, se musí řídit pravidly silničního provozu.

Měl bys znát značky, se kterými se v provozu setkáváš.

  • Povídej si s rodiči, co značky znamenají, kde je ve městě vídáš.

 

 

 

 

Černobílé značky si můžeš vybarvit.

 

Měl bys znát pravidla přecházení

  • Povídej si s rodiči o obrázcích, poznej správně a špatně řešené situace.

 

                                 

Rozhlédneme se v pořadí DOLEVA – DOPRAVA – DOLEVA, když nic nejede, můžeme silnici  přejít.

Měl by ses pohybovat ve správném pruhu

 

.

 

Chceš -li vyjet na kole do terénu, kolo by mělo mít všechny dané náležitosti

  • Zkontroluj s rodičem

 

 

 

  • Nakresli podle předlohy

 

  • Hledej rozdíly

 

 

Tak zítra v dalších dopravních prostředcích.

Hezké slunné dny všem

s pozdravem paní učitelky

 

 

 

 

 


MŠ Vysočánek Tvoříme pro radost

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

Dnes se podíváme na zahradu.

Možná spíš z okna. Nevadí. Alespoň se na práci, která nás po opadnutí sněhu čeká, řádně připravíme.

 

Nejprve se podívej na obrázky typických znaků a aktivit, které nám

JARO přináší.

 

 

  • S každým obrázkem utvoř větu.
  • Vysvětlujte si s dětmi přírodní jevy jara.
  • Vzpomeňte na Velikonoce.
  • Povídejte o ptáčcích a mláďatech.
  • Pojmenujte jarní květiny
  • Zahrajte si hru Kuličky, nedávno jsme o ní psali.
  • Mamince poděkujte za péči a chystejte se na svátek maminek (květen).

 

Než se do zahrady vydáme, naladíme se písničkou.

  • Pročteme si slova písničky.
  • Vytleskáme slabiky celé písničky.
  • Jeden zpívá, druhý text dokončuje.
  • Zazpíváme písničku brumendem  – hmmm-.
  • Zazpíváme písničku na slabiku – la-.
  • Zazpíváme písničku na slova.
  • Flétnisté krásně zvládnou zahrát všechny tóny. Snad jenom nízký tón h. Cvičíme pomalou hru, teprve až písničku umíme, můžeme zrychlovat.

 

Tak tohle je křen.

 

Tohle je rozmarýna.

  • Písničku doprovoďte některým z hudebních  nástrojů. Však si doma s kuchyňským náčiním poradíte.

 

 

A teď písnička obrázková. Podívej se na obrázky a písničku zpívej podle nich. A k písničce si zacvič podle toho, co slova vyjadřují.

Co zahradník ke své práci na zahradě všechno potřebuje? 

  • Pojmenuj potřeby.
  • Co s daným nářadím děláš?
  • Máš také nářadí k zahradničení?
  • A pracuješ s ním?
  • Jak zahradu obděláváš?

 

   

Když se pustíš do pěstování kytiček (rostlinek), víš, jak porostou a co budou potřebovat za péči?

Uspořádej obrázky a vyprávěj..

 

A až ti vyrostou, budou potřebovat hmyz, aby je opyloval. Podívej na motýlka, jak létá z květu na květ. 

  • Vezmi si arch papíru, nakresli na něj velkou spoustu květinek, jako na louce nebo na rozkvetlém záhonu. Dokresli motýlky, které přelétají z květu na květ vrchním obloučkem. Ruka by měla u kreslení a psaní ležet malíčkovou stranou na podložce, neměla by být zvednutá. Při kreslení se posouvá po podložce. Pracujte na velký arch, čím větší, tím pro procvičení ruky lépe. až je nacvičeno, teprve se vrháme na menší rozměry papíru.

Obraz rozkvetlé louky si vystavte, hned Vám bude veseleji.

Přikládáme ještě několik pracovních materiálů, které se k zahradničení a pěstování vztahují.

 

  • Připrav si pastelky, poznej tulipány a kopretiny.

 

  • Rozděl obrázky na rostliny ze zahrady a na rostliny pokojové.

 

Až opadne sníh, namaluj si na chodník kytičku nebo jakýkoli jiný tvar a využij je ke skákání. Najdi si malý kamínek, házej do políček. Kde je kamínek, tam se skočit nesmí. 

 

 

Přeji všem zahradníkům pěkné počasí a chuť do práce.

Hezké slunné dny všem

s pozdravem paní učitelky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


MŠ Vysočánek Tvoříme pro radost

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

 

Aprílové počasí pokračuje, v počasí tedy jistota není.

V čem  jistota ale je? Že se děti  –  předškoláci – dneska vrátily do prezenční výuky do svých kmenových školek. A to je bezva!

Se staršími dětmi se o třídu dělí i některé děti mladší (děti rodičů ve specifikovaných profesích). Na Vás ostatní ve školce čekáme s otevřenou náručí.

APRÍLOVÉ POČASÍ

Při pravém aprílovém počasí je venku větrno, chladno a velice rychle se střídají silné přeháňky, které jsou většinou sněhové nebo doprovázené krupkami, se slunečnou oblohou. Často je však takto označováno i počasí se slunečnou oblohou, kterou střídají dešťové přeháňky.

Několik pranostik s těmito změnami  počítá.

  • Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.(třeba to ještě přijde)
  • Dubnový sníh rodí trávu. (takže to vypadá dobře)
  • Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.(třeba to vyjde)

 

 

Venku – ať se děje, co se děje – my nezmůžeme nic. Příroda se se změnami musí poprat sama. Někdy je ale i ona krátká na způsobené újmy především na rostlinách.

Pranostiky ohledně počasí se tradují třeba sto let, takže na změny počasí byli lidé už dávno zvyklí. Přizpůsobovali se jim. Každoročně se přírodní podmínky poměrně stejně opakovaly.  Avšak výrazné změny počasí, náhlé výkyvy teplot a nepředvídatelné přírodní úkazy lidi dnes děsí a vyvádějí z míry.

To jsou témata, ke kterým se dostaneme za pár dní. 

22.dubna se bude slavit MEZINÁRODNÍ DEN ZEMĚ, a to je den velkých zamyšlení o nás a našem vztahu k prostředí.

 

Rostlinky si ale můžete vypěstovat i doma, za oknem, a počasí venku na ně nemá žádný vliv. Je čas zaset hrášek a rajčata, která nechejte v klidu klíčit v malých květináčích. Pozorujte, co rostlina potřebuje, jak dlouho jí trvá, než se z hlíny vyklube. Udělá Vám jistě velkou radost, když se Vám podaří z malých semínek vypěstovat rostlinku, která bude mít za čas místo ve Vašem zeleninovém záhonu. Ale to až povyroste, aby odolala vlivům počasí.

 

 

                                                                                                                     předpěstovaná rajčata

 

 

 

    vyklíčený hrášek

 

 

Když jsme u těch rostlin, pojďme si zahádat.

Poznej a doplň rýmy podle obrázků:

 

  • Malý bílý pták baští jenom ———.
  • Jája koupí v obchůdku jablíčko a ———–.
  • Podej, Jano, Iloně jedno jabko z ———-.
  • Potkala jsem Jitku, koupila mi ———-.
  • Nina snědla Týně jahody a ———-.

  

   

 

Povídej o ovoci a zelenině, kresli, tleskej,

recituj, zazpívej si a zatancuj.

 

 

 

Ovoce a zelenina,
to je zdraví, to je síla!
Kdo jí mrkev, ředkvičky,
bude zdravý celičký!

 

 

 

 

Pěstitelé, přejeme Vám hodně pěstitelských úspěchů. 

Hezké a slunné dny všem

s pozdravem paní učitelky

 


MŠ Vysocká – úkol z centra Knih a písmen

S dalším dobrovolným úkolem z center jste se vypořádali na jedničku. Můžete se podívat, jak se to vašim kamarádům povedlo.

   

 


MŠ Vysočánek Tvoříme pro radost

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

 

Včera jsme si povídali o spánku, odpočinku a zdravém stravování.

Takže dobré ráno po jistě krásné a sny plné noci.

 

Ráno vstávám z postele,

protáhnu se vesele.

V poledne se usmívám,

k obědu si něco dám.

Odpoledne posvačím,

do večeře skotačím.

 

  • Povídejte si s dětmi o vstávání.
  • O tom, co se dětem v noci zdálo.
  • Jak se jim spalo.
  • Na co při usínání myslely, s jakými myšlenkami se budily.
  • Na co se dané ráno těší.
  • Jakou náladu jim přináší dané počasí.
  • Co mají daný den v plánu dělat.

Po dobrém spánku protáhněte tělo a společně si nachystejte vydatnou snídaní – základ celého dne.

 

Vtipně připravené snídaně, které můžete chystat společně s dětmi.

 

A o čem se Vám dnešní noc zdálo?

 

Možná jste se ve snu dostali do pohádky. Možná jste si pohádku před spaním také četli. V pohádkách vystupuje spousta pohádkových bytostí, které mají své někdy ojedinělé vlastnosti.

Poznej pohádkovou bytost  a  zařaď ji  do známé pohádky

 

O Šípkové Růžence      O Budulínkovi      O  Perníkové chaloupce

 

  • Hodně postaviček  v daných pohádkách nevystupuje.
  • Pojmenuj je.
  • Vytleskej počty slabik daných slov.
  • Pokus se určit 1.písmeno daného slova.
  • Pokus se vytvořit k danému slovo, které se sním bude rýmovat.
  • V kterých pohádkách se s nimi můžeš setkat?
  • Převyprávějte si nějakou z daných nebo jiných pohádek.

 

 

HRA s gesty – Hádej, kdo jsem

Jeden ze členů hry si myslí jednu z daných pohádkových postav. Snaží se pouze předvádět, co daná postava, dělá, kde žije, jak se chová…..Nesmí však mluvit ani vydávat žádné zvuky. Ostatní hádají. Kdo uhodne, předvádí svoji pohádkovou postavu.

Znáš údaje z kvízu?

Pokud ne, najděte si pohádky ve svých pohádkových knihách doma.

 

 

Popovídejte si o tom, jak to s Budulínkem dopadlo, když babičku neposlechl.

HÁDANKY

  • Heč, heč, heč, já mám nový ——-.
  • Jéjé, jásá Helena, v hájku vidím ———.
  • Pospíchá k nám na louku Bob a Bobek z ———–.
  • Až já draka naleznu, seberu mu ———-.

 

 

 

 

 

Žít v pohádkovém světě je krásné. Třeba se Vám podaří v pohádkovém snění dnes v noci pokračovat.

Tak honem umýt a snít.

 

Já se myju pětkrát denně,

večer skočím do vany,

zaplavu si jako štěně,

čekají mě hajany.

Umyju si krk i záda,

aby tělo vonělo.

Moje mamka mě má ráda,

dá mi pusu na čelo.

 

 

 

 

Hezké slunné dny všem

s pozdravem paní učitelky


MŠ Vysočánek Tvoříme pro radost

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

 

Ke zdraví neodmyslitelně patří i dostatek spánku a odpočinku. Odpočívat můžeme i aktivně, kdy nám fyzická aktivita vyrovná aktivitu duševní. Dočerpáme tak sílu a chuť do dalších aktivit.

 

Do školky já chodím rád, mohu si tu s dětmi hrát.

U stolku se nasvačíme, potom venku skotačíme.

Najíme se a jdeme spát, každý je tu kamarád.

 

Ve školce je také systematická činnost prostřídaná aktivním odpočinkem.

Hrou ve třídě nebo pobytem venku využitým k jízdě na koloběžkách, kolech nebo odrážedlech. Také k houpání a prolézání, ke společným honičkám a budování z písku, k tematickým hrám ve skupinkách, ke hře s nádobím v domečcích a sportování v doprovodu sportovního náčiní. Tabule na zahradě využíváme ke kreslení křídami, zvonkohru k vnímání zvuků a jejich odlišností a mnoho dalšího.

Už se těšíme, až se do toho všeho zase společně pustíme a budeme zase zažívat rozmanitost naší zahrady.

  • Přečtěte si společně písničku.
  • Doplňte rýmy na konci veršů.
  • Vzpomeňte na jména svých kamarádů ze školky.
  • Říkejte, co na školní zahradě rády děláte.
  • Povězte mamince, co kde na zahradě je.
  • Říkejte, co na zahradě roste.
  • Kde jezdíte na odrážedle?
  • kde máme všechno náčiní uloženo?

 

Na zahradě můžeme najít spoustu kamínků, z kterých by se dal vytvořit krásný obrázek. Podívej.

 

Budeme potřebovat

oblé kamínky, větvičky, temperové barvy, tenké štětečky, lepidlo, pevnou podložku, popřípadě rámeček (starší z obrazu, nebo slepíme tyčky), podložku na oschnutí kamínků

Postup

Kamínky natřeme barvou podle vlastní volby, můžeme jej i libovolně nazdobit. Nemusíme natírat ze spodní strany. Kamínky necháme zaschnout. Poté rozmístíme na podložku, doplníme zobáčky a další větvičky do obrázku. Obrázek připojíme k rámečku a necháme zaschnout.

Jak málo stačí ke krásnému jednoduchému obrázku – jarnímu dárku.

Na zahradě vídáme i hnízda ptáčků v korunách stromů, někdy jsou i hnízda spadená na zemi. Vždy je vraťte do vyšších pater stromů, ptáci se do nich snad vrátí.

Pojďme si jedno takové hnízdo vytvořit z provazů

Loni jsme daná hnízda tvořili a

potřebovali jsme

provaz motouz přírodní (v zahradnických  potřebách), nůžky, lepidlo tekuté Herkules, nafukovací balonek, podložka pří lepení, štětec

Postup

Po nafouknutí balonku jsme nastříhanými delšími kusy provazu omotávali balonek a štětcem na provaz nanášeli lepidlo.  Nechali jsme balonek do druhého dne oschnout na teplejším místě. Druhý den jsme balonek praskli a v hnízdě jsme prostříhali otvor. Do hnízda se dá vložit látka, výstelka nebo nic. Neměla by tam ale chybět ptáčata, kterých se teď rodí mnoho. Ta se dají jenom namalovat, vytvořit ze samoschnoucí keramické hmoty, z modelíny, kamínků…..

Tak ať se jim tam dobře daří!

 

 

Pojďme si dát zdravý oběd a šupky do hajan.

Kuřecí placičky se sýrem

Potřebujeme

4 kuřecí steaky (=stehenní řízky, jde to i s prsíček, ale stehno je šťavnatější), 2 velká vejce, lístky bazalky, půl citronu, sůl, oblíbené koření, 100 g oblíbeného tvrdého sýra (třeba cheddar), lžička bramborového škrobu + cokoliv co máte rádi – třeba jarní cibulka, česnek, pórek, žampiony, niva, slanina… (lze obměňovat různými surovinami)

Postup

Kuřecí stehenní řízky nakrájíme na malé kostičky, lehce osolíme, pokapeme citronem a v misce smícháme s vajíčky, natrhanými lístky bazalky, nakrájeným sýrem na kostičky, oblíbené koření a taky lžičku bramborového škrobu. Všechno smícháme a na pečící papír na plechu lžící tvoříme placičky (toto vyjde tak na 11 kusů, na 2 plechy). Pečeme na 175°, cca 20 minut, dozlatova, do propečena, ale nesušte to tam příliš dlouho. Podáváme s oblíbenou bramborovou přílohou či zeleninou nebo salátem. Můžete přidat i oblíbený dip.

 

Polévka z pečené mrkve a paprik

Potřebujeme

3 červené papriky, 600 g mrkve, 1 cibuli, olivový olej, sůl a čerstvě namletý pepř, balzamikový krém, zelené bylinky dle chuti (bazalka, petržel, koriandr, oregano), chilli, zeleninový vývar, krátce orestovaná cukrová kukuřice k podávání

Postup

  1. Troubu rozpálíme na 220 stupňů. Papriky a cibuli rozkrojíme na půlky, mrkev nakrájíme na špalíky. Pokapeme olivovým olejem a pečeme cca 35 minut.
  2. Z paprik sundáme slupku, odstraníme jádřinec a stopku. Spolu s mrkví a cibulí dáme papriky do hrnce a zalijeme vývarem tak, aby zelenina byla akorát ponořená. Osolíme, opepříme, přidáme bylinky a dle chuti chilli. Krátce provaříme.
  3. Rozmixujeme na hladký krém a doředíme vývarem do ideální konzistence. Chuť doladíme balsamikovým krémem a čerstvou bazalkou. Jednotlivé porce doplníme o krátce orestovanou kukuřici.

 

A něco zdravého k zapití.

Domácí pomerančový džus

Domácí pomerančový džus

Domácí pomerančový džus

5 pomerančů,3 oloupat a 2 nechat i s kůrou – pokud není chemicky ošetřena,
1 oloupaný citron, 300 g mrkve, 5 litrů vody,1 – 2 lžíce kyseliny citronové,
Cca ½ kg cukru – dle chuti

Domácí pomerančový džus 2

Domácí pomerančový džus 2

V jednom litru uvaříme nakrájené ovoce i mrkev (asi hodinu). Poté rozmixujeme, přidáme cukr, zbytek vody, kys. citronovou a převaříme. Necháme vychladit a přecedíme do lahví. Uchováváme v chladu.

Tak dobrou chuť. 
Po chutném obědě dobrý odpočinek.
Povíme si spolu hezky
láry, fáry, třesky plesky.
Povíme si halabala,
že už je čas, abys spala.
Až se vyspíš do růžova,
povíme si všechno znova.
Povězte si k usínání třeba pohádku, jak se mraveneček polámal, ale jak byl uzdraven a rád zase vyskočil z postele a šel za kamarády.
(přiložena je písnička, ale stačí přečíst, děti se ji mohou naučit, není obtížná)
Hezky se vyspěte a zítra si budeme povídat o hygieně a denním rytmu.
Hezké slunné dny všem
s pozdravem paní učitelky

MŠ Vysočánek Tvoříme s radostí

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

Vracíme se k včerejšímu SVĚTOVÉMU DNI ZDRAVÍ


  • Flétnisté si písničku snadno zahrají, hrajeme v C dur, počítáme do 4 v jednom taktu.
  • Flétnista může doprovázet zpěváka (zpěváky).
  • Bubeník může vzít hrnec a vařečky a může bubnovat do rytmu.
  • Vzniká nám orchestr, který můžeme doplnit hráči na hrkátka, poklice, vlastní tělo…
  • Klavírista písničku doprovodí, může přidat akordy zapsané nad osnovou.
  • Herec může význam slov ztvárnit pohybem.

                          A máte doma DIVADLO.

 

Písnička o jídle, pití, pohybu a dobré náladě.

Všeho ale s mírou.

 

Kdo chce zdravý chlapík být,

nesmí kouřit ani pít.

Prášky taky tělu škodí

každý ví, že to tak chodí.

Kdo chce zdravý chlapík být,

musí zkrátka zdravě žít.

 

  • Básničku s dětmi několikrát přečtěte.
  • Poté čtěte 2 verše a nechte děti doříct poslední rým ve 2. verši.
  • Básničku si vytleskejte do rytmu.
  • Popovídejte si s dětmi o kouření, pití alkoholu a dopadech na zdraví lidí.
  • Prášky – léky mají hlavní význam uzdravovat.
  • Popovídejte o zkušenostech s léky na bolest a nemoc.

Pepíček se rozstonal,

celou noc jen proplakal.

Maminka mu pomáhala,

čajíček mu podávala.

Dostal taky lék, 

bacil se ho lek.

  • Kdo se rozstonal?
  • Proč asi chlapec plakal?
  • Kdo chlapci pomáhal?
  • Co mu podávala?
  • Víš, proč se má při nemoci hodně pít?
  • Co ho trápilo?
  • Co je bacil?
  • Co drží chlapec v ruce?
  • K čemu teploměr používáme?
  • Znáš i jiný druh teploměru?
  • Můžeš brát léky jen tak sám?
  • Kdo by Tě měl prohlédnout?
  • Chce Ti lékař pomoct?
  • Znáš název nějaké nemoci?
  • Pamatuješ si na svoji poslední nemoc?
  • Co Tě při ní trápilo?
  • Pamatuješ si na poslední návštěvu u lékaře?
  • Kdo lékaři v ordinaci pomáhá?
  • Proč jsou tato povolání tak moc důležitá?

 

V nemoci bychom měli dost pít, jíst stravu bohatou na vitamíny, odpočívat a spát .

 

 

Jablíčka a hruštičky

mají rády dětičky.

Chutná jim i zelenina,

vitamínů je vždy plná.

 

  • Pojmenuj ovoce a zeleninu z obrázku a rozděl.

           OVOCE                                               ZELENINA

  • Znáš i jiné druhy ovoce a zeleniny?

Vitamíny jsou i v jiných potravinách (mase, rybách, pečivu…)

Jíst by se mělo všechno, tělo potřebuje všechny prvky potravin.

Podívejte se na potravinovou pyramidu.

 

 

 

  • Obrázky potravin pojmenujte.
  • Vysvětlete dětem, že nejširší část pyramidy obsahuje potraviny, které by měly být v našem stravování zastoupeny nejčastěji...čím výše, tím méně.
  • Povídejte o svém denním jídelníčku.
  • Vytvořte si jídelníček na následující dny.

Ke střídmému stravování patří pohybová aktivita.

Ze školičky ven

všichni vyběhnem.

Pohyb venku, ten je zdravý,

baví všechny kamarády.

 

 

 

Věnovali jsme se stravování, sportování, ale i stonání a nemocem. Zítra se zaměříme na spánek, odpočinek a recepty zdravého stravování.

Tak se mějte dobře.

Hezké slunné dny všem

s pozdravem paní učitelky

 

 

 


MŠ Vysočánek Tvoříme pro radost

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

Zdravíme Vás všechny po velikonočních svátcích, které jsme prožili poněkud netradičně. Koledníci  nám zdraví do žil „nepustili“ z důvodu omezeného pohybu, doufám ale že alespoň v rámci rodin děvčata hodování zažila. Vždyť pro děvčátka je hodování po tak velkolepých přípravách velká událost. Maminky jsou snad od tatínků také vymrskané, plné elánu, radosti, zdraví, veselosti a úsměvů na tváři. 

Hodně zdraví do života!

Velikonoční výzdobu nechejte ještě nějaký čas zdobit Vaše domovy, abyste nechali v klidu dožít velikonoční atmosféru minulých dní.

V začátku měsíce dubna (a to 3. dubna),ale v roce 1876, se narodil světoznámý obuvník Tomáš Baťa –  „král obuvi“ – tvůrce světového obuvnického impéria.

Spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrou Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa a postupně z ní vytvořil rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí.  Byl jedním z největších podnikatelů své doby.

A víte, že lidé nechodí bosi už přes 40 000 let?

  • Chodíš rád bos? Proč? Kdy?
  • Chodíš rád v obuvi? Proč? Kdy?
  • Jaký druh bot máš rád?
  • Podívej se doma na boty a hledej mezi nimi rozdíly.
  • Kdy používáš sandálky?
  • Kdy používáš sněhule?
  • Dnes při aprílovém počasí by byl problém si na ven vybrat vhodné boty, viď?
  • Pojmenuj a vytleskej počet slabik:

 

 

Oblékání

K čemu slouží sandálky?

K výletů do dálky.

Proč nosím kalhoty dlouhé až na paty?

To abych neběhal po světě nahatý.

A proč si oblékám košili na tělo?

Aby to mamince vedle mě slušelo.

K čemu je šála?

Aby mě hřála.

Proč nosím čepici? Abych žil zdravě

aby mně nemrzly nápady v hlavě.

 

  • Několikrát přečtěte.
  • Děti zkusí doplnit rýmy (slova na konci veršů).
  • Děti ukazují, na jakou část těla se dané oblečení obléká.

 

Jenom jedny boty z nabízených se musejí zavázat na tkaničky, ukaž je.

Trénuješ doma zavazování? Rodiče Ti v tom jistě pomůžou. Stačí, když by Ti vystřihli z kartonové krabice stopu boty.

Budeš potřebovat ( výroba boty)

karton z krabice, tužka, provázky, nůžky na proděravění děr na zavazování

Postup

Obkreslete obrys boty na kartonový papír. Proděravte „botu“ dvěma řadami děr, dostatečně širokými. Poté společně provlékejte tkaničky – jenom provlékejte, zkoušejte i křížky, libovolné proplétání….Cílem je tvořit kličku a zkoušet mašličku.

 

 

 

 

 

Nevěste hlavu, nepůjde to hned. Ale mít botu na trénování kdykoli při ruce není od věci. Dá se i koupit taková malá knížkobota na trénink. Přikládám. Máme ji i ve školce.

Zdravá a správná obuv je jedna z hlavních prvků zdravého vývoje našeho těla. Pomáhá zajistit správné držení těla. Pro naše tělo je důležitá také zdravá strava, vhodné oblékání, pohyb v našem životě a zdraví duševní.

7.dubna se slaví SVĚTOVÝ DEN ZDRAVÍ

 

  • Přečti si slova písničky o zdraví, sportu, jídle a o prospěchu na naše tělo.
  • Popovídejte si s rodiči o tom, co je vhodné jíst a pít, o aktivitách ve všedním dni, o přiměřeném oblékání, o spánku a klidu na duši..

Zítra v tématu o ZDRAVÍ budeme pokračovat. Je toho mnoho, co je třeba zmínit.

Tak buďte zdraví a spokojení!

Hezké a slunné dny všem

s pozdravem paní učitelky

 

 


MŠ Vysocká – Velikonoce jsou tady.

Milí rodičové a milé děti, děkujeme za fotografie, jak jste se chystali na Velikonoce.

   

   

   


MŠ Vysočánek Tvoříme pro radost

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

Dnes je Velký pátek – státní svátek – den velkého půstu. Traduje se, že by se dnes nemělo hýbat se zemí. Takže s prací na zahradě počkejte do zítřka. Ale nejenom to.

 „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar. – porušení by dle pohanských zvyků přivolalo zlé síly.

Lidé na Velký pátek sledovali také stav počasí, protože dle pranostik

  • „Déšť na Velký pátek rozmnožuje statek.“ Jinde naopak „Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.“
  • „Velký pátek deštivý, dělá rok příznivý,“ – někde ale žíznivý.
  • „Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí,“ – jinde se naopak podle pranostiky neurodí.

mohli pravděpodobně očekávat přínos nebo úbytek úrody.

Vezmu si konvičku, vodu do ní dám.

Zaliju kytičku, ať se k světu má.

Lidé vstávali na Velký pátek ještě před východem slunce a po modlitbě vyráželi k potoku: magickou moc má prý v tento den i voda. Někdy se jí říkalo také „jordánka“ (podle řeky, ve které byl Kristus pokřtěn) nebo „šťastnice“ a přinášela krásu a svěžest. Dokonce prý léčila, někteří hospodáři v ní proto omývali také dobytek či koně.

 

Jiří Žáček se svojí básní o vodě

 

O vodě si zazpívejte. Písnička je v C dur, na flétnu si ji můžete zahrát také. Hmaty daných tónů přikládám.

Dnes neuslyšíte na věži bít zvony, odletěly do Říma.

Jediný hluk směly v tento den dělat řehtačky: ty oznamovaly místo umlklých zvonů poledne a ranní i večerní klekání.  

Hospodyně připravovaly obdarování v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz.

Třeba je doma máte. Udělejte trochu rachotu, jak to tradice říká!

 

To bylo trocha připomenutí velkopátečních zvyklostí a tradic křesťanských i pohanských. Třeba si v této škále najdete něco, co byste chtěli vyzkoušet a třeba i tradovat.

Udržování tradic má smysl. Posiluje pocity sounáležitosti a vazeb mezi lidmi.

Přejeme Vám ve zdraví prožité Velikonoce.

 

Hezké a slunné dny všem

s pozdravem paní učitelky