MŠ Vysočánek Tvoříme pro radost

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

Dnes je Velký pátek – státní svátek – den velkého půstu. Traduje se, že by se dnes nemělo hýbat se zemí. Takže s prací na zahradě počkejte do zítřka. Ale nejenom to.

 „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“ – porušení by dle pohanských zvyků přivolalo zlé síly.

Lidé na Velký pátek sledovali také stav počasí, protože dle pranostik

• „Déšť na Velký pátek rozmnožuje statek.“ Jinde naopak „Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.“
• „Velký pátek deštivý, dělá rok příznivý,“ – někde ale žíznivý.
• „Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí,“ – jinde se naopak podle pranostiky neurodí.

mohli pravděpodobně očekávat přínos nebo úbytek úrody.

Vezmu si konvičku, vodu do ní dám.

Zaliju kytičku, ať se k světu má.

Lidé vstávali na Velký pátek ještě před východem slunce a po modlitbě vyráželi k potoku: magickou moc má prý v tento den i voda. Někdy se jí říkalo také „jordánka“ (podle řeky, ve které byl Kristus pokřtěn) nebo „šťastnice“ a přinášela krásu a svěžest. Dokonce prý léčila, někteří hospodáři v ní proto omývali také dobytek či koně.

Jiří Žáček se svojí básní o vodě

O vodě si zazpívejte. Písnička je v C dur, na flétnu si ji můžete zahrát také. Hmaty daných tónů přikládám.

Dnes neuslyšíte na věži bít zvony, odletěly do Říma.

Třeba je doma máte. Udělejte trochu rachotu, jak to tradice říká!

To bylo trocha připomenutí velkopátečních zvyklostí a tradic křesťanských i pohanských. Třeba si v této škále najdete něco, co byste chtěli vyzkoušet a třeba i tradovat.

Udržování tradic má smysl. Posiluje pocity sounáležitosti a vazeb mezi lidmi.

Přejeme Vám ve zdraví prožité Velikonoce.

Hezké a slunné dny všem

s pozdravem paní učitelky